Velikonoce na zámku

Rubriky


Kostel sv. Bartoloměje Kravaře Barokní zámek Kravaře BULY ARÉNA | Hotelový a sportovní komplex Barokní zámek Kravaře

Zámek a muzeum

Město Kravaře » O městě » Zámek a muzeum

Otevírací doba:


Měsíc Informace
Duben - Květen otevřeno o víkendech a svátcích, od 7. 4. 2018. V ostatní dny po telefonické domluvě.
(tel: 553 777 971, mobil: 605 229 416)
Červen – Srpen otevřeno denně kromě pondělí
Září – Říjen otevřeno o víkendech a svátcích, v ostatní dny po telefonické domluvě.

  • prohlídka začíná vždy v celou hodinu (mimo 12,00 – polední pauza)
  • začátky pravidelných prohlídek: 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00 a 16:00
  • délka prohlídky cca 40 min.
  • doprovodné výstavy je možné zhlédnout pouze v rámci prohlídky celé expozice
  • nabídka knih, map, suvenýrů a upomínkových předmětů
Cena vstupného:
  • dospělí: 40 Kč
  • důchodci: 30 Kč
  • děti a studenti do 26-ti let: 20 Kč

Kontakty:
Zámek Kravaře
Alejní 24
747 21 Kravaře

Vedoucí oddělení:
Monika Ševčíková
tel: +420 553 777 970
mob: +420 605 229 416
e-mail: zamek@kravare.cz

Prohlídka expozice, pronájem prostor:
Kateřina Štědroňová, DiS.
tel: + 420 553 777 971
e-mail: muzeum@kravare.cz

Pořádání kult. akcí, výstav:
Lenka Kerlinová
tel: +420 553 777 973
mob: +420 604 316 341
e-mail 1: lenka.kerlinova@kravare.cz
e-mail 2: vystava@kravare.cz (pouze pro přihlášky na výstavy Vánoce a Velikonoce na zámku)
 



Komerční nabídka zámeckých prostor

Která nevěsta by nechtěla mít svatbu na zámku..?! V Kravařích máte tuto možnost v Rytířském sále i v zámeckém parku.

Dále Vám nabízíme tři sály včetně bufetu pro konání pravé zámecké svatební hostiny, ale třeba i rodinné oslavy s kapacitou až 100 lidí. Tyto reprezentativní prostory jsou vhodné také pro firemní akce, rauty, školení a semináře.


Dvorana zámku, ze dvou stran orámována arkádovou lodžií, je jako stvořená pro konání letních divadelních představení, koncertů a dalších kulturních akcí pod širým nebem s kapacitou až 300 lidí.

Historie zámku v Kravařích

Jak to všechno bylo... Kravaře, centrum malého panství v západní části Hlučínska, jsou poprvé v písemných pramenech zmiňovány roku 1224 a tvrz pak roku 1377. Vlastnila ji větev mocného rodu Benešoviců, do jehož majetku spadalo mnoho dalších panství na Moravě. Tito majitelé se označovali ve šlechtickém přídomku „Páni z Kravař“. O jejich důležitosti pro dějiny našeho města svědčí fakt, že erb tohoto rodu (zavinutá střela) mají dnes Kravaře ve svém znaku.

První podrobnější popis rytířského sídla máme z roku 1632 díky jeho novému majiteli Michalu Sendivojovi ze Skorska. To byl nižší polský šlechtic a alchymista na dvoře císaře Rudolfa II. a tehdy zkonfiskované kravařské panství získal darem právě díky úzkým kontaktům s císařským dvorem. Jeho dcera a dědička Marie Veronika se provdala za příslušníka drobné braniborské šlechty Jakuba z Eichendorffu. Tímto sňatkem začala další důležitá etapa kravařského panství a především sídla. Bohatnoucí rod potřeboval pro svůj život větší a reprezentativnější prostory, proto nechal Jan Rudolf Eichendorff provést v letech 1721 – 28 přestavbu a dostavbu zámku v duchu vrcholného baroka. Eichendorffové vlastnili panství do roku 1782, kdy je pro značné zadlužení prodali hrabatům Schaffgotschům. Po nich se pak od roku 1815 majitelé rychle střídali.

Po připojení Hlučínska k Československu r. 1920 koupil zámek stát a zřídil zde hospodyňskou a hospodářskou školu. Drastický útok na architekturu znamenal požár, ke kterému došlo neopatrností 21. ledna 1937. Zničil veškeré vnitřní zařízení, shořela celá střecha, propadly se stropy zdobené freskami a štuky, zřítilo se vnitřní dřevěné schodiště. Přes válku byl objekt provizorně zastřešen a od 50. let pozvolna rekonstruován. Opravy probíhaly do května 1970, kdy byla na zámku otevřena vojensko-politická expozice Ostravské operace, která zde setrvala do roku 1989. Na konci roku 1990 přešla budova i s parkem pod správu Města Kravaře, které z ní vybudovalo kulturní a společenské centrum.

 

Architektura zámkupanorama venku

Dnešní podoba kravařského zámku pochází z doby vrcholně barokní přestavby v l. 1721 – 28. Projektant není znám, dle kvality stavby se však patrně jednalo o předního architekta na vídeňském dvoře, buď Fischera z Erlachu či Johanna Lukase von Hildebrandt. Přestavbu realizoval zednický mistr Georg Gabriel Gans z Krnova.

Výsledkem jeho práce je čtyřkřídlá budova se suterénem a vnitřním obdélným nádvořím s arkádovou lodžií. Zámek byl důsledně koncipován na podélnou osu, v níž jsou umístěny obě dominanty stavby – střední rizalit v průčelním křídle a oválný rizalit v parkovém průčelí, který tvoří kapli, zasvěcenou archandělu Michaelovi. Napravo a nalevo od ní vystupují dvě stejně vysoké čtyřboké věžice s lucernou, které ukrývají točité schodiště. Kaple zůstala jako jediná ušetřena ničivého požáru, takže můžeme dodnes obdivovat její bohatou výzdobu, dokončenou roku 1730. Iluzivní stropní freska Nanebevzetí Panny Marie s mnoha svatými a s alegorickými výjevy čtyř světadílů je dílem významného představitele barokní nástěnné malby na Moravě a ve Slezsku F.Ř.I. Ecksteina. Oltář s výzdobou včetně hebrejského nápisu JAHVE v Božím oku nad obrazem „Pád andělů“ vytvořil opavský sochař Jan Jiří Lehner.

Jedny z posledních stavebních úprav se uskutečnily za hraběnky Eufémie Renardové, rozené Rudzinské z Rudna (Polsko), která vlastnila kravařské panství v letech 1844 - 53. Hraběnka nechala zhotovit nad vstupním rizalitem mansardovou střechu, zřídila knihovnu a chodby zámku v patře vyzdobila mozaikovou dlažbou. Na jedné z nich, nacházející se na vrchní podestě zámeckého schodiště, jsou vyobrazeny erby Renardů a Rudzinských.

 

Zámecké muzeum

Před zahájením turistické sezóny 2016 byla doposud barokní a etnografická expozice částečně obměněna, aby představila život a dílo jednoho z nejzajímavějších majitelů zámku, polského alchymisty na dvoře císaře Rudolfa II., Michala Sendivoje ze Skorska. Prohlídka interiérů začíná zámeckou kaplí, pokračuje alchymistickou dílnou a dále se prochází interaktivní částí vztahující se k pověsti o zlatých kachnách. Dále pak navazuje komnata přibližující život rodu Eichendorffů v době barokní. Následuje ukázka Hospodářské a hospodyňské školy, která na zámku fungovala v době mezi světovými válkami a na konci prohlídky se seznámíte s životem obyvatel Kravař v 19. stol. Součástí expozice je také historická lékárna. Prohlídkovou trasu doplňují tématické výstavy (pro turistickou sezónu 2017 je připravena výstava Ladovy obrázky v provedení Ladova obdivovatele Antoníny Vymětalíka).

 

 

Soubory ke stažení

 

Kulturní akce na zámku

Oddělení kultury Města Kravaře pořádá (nejen) na zámku prakticky po celý rok různé kulturní a společenské akce. Z nich vybíráme ty stěžejní, které se již staly tradicí:

  • Vánoce a Velikonoce na zámku – oblíbené prodejní výstavy, konající se vždy o víkendu před největšími církevními svátky. Každoročně se jich účastní na sto výrobců a prodejců různých, často už zapomenutých řemesel. Nechybí bohatý doprovodný program.
  • Otevírání turistické sezóny – Začátkem května jsou návštěvníci zblízka i z daleka zváni na netradiční prohlídku zámecké expozice s průvodci v dobových kostýmech, součástí akce je bohatý doprovodný program.
  • Zámecké pivní slavnosti – O červencovém víkendu můžete ochutnat několik druhů zlatavého moku spolu s poslechem různých hudebních skupin a kapel.
  • Veteráni na zámku – Vždy v srpnu se na zámecké nádvoří sjedou nablýskaní „automobiloví dědečci“, aby četným obdivovatelům předvedli svou krásu a eleganci.
  • Letní kino – Kinematograf bratří Čadíků ve spolupráci s Městem Kravaře promítá v zámeckém parku vždy po tři srpnové večery dobré české filmy za dobrovolné vstupné.
  • Burčákobraní – Na začátku podzimu se koná o víkendu další degustační akce, spojená s bohatým kulturním programem.
  • Svatební veletrh – Obvykle 2. listopadový víkend probíhá na zámku přehlídka svatebních a společenských šatů a doplňků, nazdobených svatebních tabulí a všech služeb, souvisejících s tímto důležitým dnem, a to za účasti řady vystavovatelů.

 

Zámecký park

Zámek obklopuje historicky anglický park o současné rozloze 19 ha s rybníky, potůčky a romantickými průhledy na zámeckou budovu. Založen byl na místě původního lužního lesa již v době barokní přestavby v 18. stol. Roste zde téměř 100 forem dřevin a keřů, z nichž některé vzácné exempláře dosahují stáří přes 200 let, čímž se stal kulturní památkou. Mezi nimi vynikal ještě nedávno mohutný ořešák černý, který pamatoval vznik parku a který byl v roce 2011 skácen. Jeho torzo je umístěno v zámeckém parku a  průřez vystaven v zámeckém muzeu.. Ke stromu se váže pověst : pod stromem plakala samotná císařovna Marie Terezie, když roku 1742 prohrála ve válce s Pruskem značnou část Slezska, včetně Hlučínska.

Dnes již tady Marii Terezii nepotkáte, zato si můžete v parku zahrát golf na osmnáctijamkovém hřišti, jež spravuje Zámecký Golf Club Kravaře. Jen polovina jamek je však na území Kravař, druhá polovina je v katastru sousedních Velkých Hoštic. Celý golfový areál byl dále rozšířen o vodní plochy, lavičky, mostky, přechody apod. Parkem také prochází nadregionální cyklistická stezka č. 55, vedoucí z Jeseníku do Ostravy. Celý areál zámku s přilehlým parkem je prohlášen kulturní památkou.

Soubory ke stažení