Obsah

Čistírna odpadních vod

1. Obecné informace

www: http://cisticka.kravare.cz

Od roku 2008 jsou odpadní vody z bytové zástavby, občanské vybavenosti i provozních objektů likvidovány městskou čistírnou odpadních vod, umístěnou v Kravařích – Koutech, přístupnou z ulice Olšinky.

Bývalá jednotná městská kanalizace zůstala i nadále funkční a plní funkci dešťové kanalizace. Tuto kanalizaci bude nutné uložit většinou v komunikacích.  Nová splašková kanalizace přivádí odpadní vody na čistírnu odpadních vod s návrhovou kapacitou 7 500 ekvivalentních obyvatel.

ČOV je navržena jako mechanicko-biologická. Součástí ČOV je mechanické předčištění, biologická linka, kalové hospodářství, včetně potřebných provozních objektů a napojení na inženýrské sítě. Biologické procesy umožňují zejména odstranění organických látek, nerozpuštěných látek a dusíku. Přebytečný kal je čerpán do uskladňovacích nádrží kalu, kde je stabilizován a odvodněn.

Celkové náklady stavby (tis. EUR)
Výdaje za plánování / projekt 459
Nákup pozemků -
Příprava staveniště 364
Stavební práce 11 538
Vybavení a strojní zařízení 607
Technická pomoc 729
Propagace 61
Nepředvídatelné náklady 1 214
Uznatelné náklady celkem (bez DPH) 14 972
2. Financování projektu

Celkově uznatelné náklady: 14 972 183 Eur

Dotace z Fondu soudržnosti: 11 977 746 Eur (80 % nákladů)

Dotace a půjčka SFŽP: max. 1 497 218 Eur (0 - 10 %)

Vlastní zdroje města: min. 1 497 218 Eur (10 - 20 %)

3. Technický popis zařízení ČOV

Technologická linka ČOV na jednotné kanalizaci je sestavena ze sdruženého objektu čerpací jímky a retenční nádrže k zachycení dešťových vod, mechanického předčištění - kombinovaného zařízení na zachycení a lisování shrabků, lapáku písku a pračky písku, umístěného v provozní budově, dvou biologických jednotek OMS Simplex, kde je v kruhové aktivační nádrži umístěna vertikální dosazovací nádrž se specifickým technickým řešením. Navržená ČOV pracuje na principu nízkozatěžované dlouhodobé aktivace s nitrifikací, simultánní denitrifikací a aerobní stabilizací kalu. Použitím kyslíkové sondy se stává celý proces plně automatizovaným a je dosaženo exaktního dávkování potřebného množství kyslíku pro aktivační a nitrifikační proces. Doba pro denitrifikaci je nastavena časově pomocí řídicího systému. Součástí ČOV je kalové hospodářství sestávající ze dvou kalojemů a dekantační odstředivky s chem. hospodářstvím. Kalojemy jsou navrženy na 30 dnů zdržení při obsahu sušiny 3,5 %. Odvodněný kal je po odvodnění vynášen šnekovým dopravníkem do kontejnerů. Pro chem. odstraňování fosforu jsou navržena dávkovači čerpadla se zásobními nádržemi umístěnými v místnosti odvodnění kalu.

4.1 Mechanická část
4.1.1 Sdruženy objekt ČS a retenční nádrže

Jedná se o dvoupodlažní budovu s jedním suterénním a jedním nadzemním podlažím. Suterén je monolitický železobetonový objekt rozdělený příčkami na část čerpací stanice a část retenční nádrže. Do části čerpací stanice je zaústěn gravitační přítok DN 400 z města Kravaře. Na přívodu do čerpací stanice je osazen česlicový koš o průlině 50 mm. Vnitřní rozměry čerpací stanice jsou 6,2 x 2,25 m a celková max. hloubka je 7,5 m, 3,85 hl. vody, (dno je vy spádováno směrem k čerpadlům). V čerpací stanici jsou osazena 3 ponorná kalová čerpadla Hidrostal. Všechna čerpadla jsou vytahovatelná pomocí spouštěcího zařízení s patkovým kolenem a přenosného zvedacího zařízení. Akumulační prostor je cca 50 m3. Čerpací stanice je půdorysně umístěna mimo zděnou nadzemní část budovy. Při zvýšeném přítoku voda přepadá z čerpací stanice bezpečnostním přepadem do retenční nádrže.
Vnitřní rozměr retenční nádrže je 12,1 x 6,2 m a průměrná hloubka je cca 5,8 m, hl. vody cca 3,3m. Dno je vyspádováno směrem od proplachovací klapky ke 2 čerpadlům Hidrostal. Menším z nich je voda po skončení deště čerpána na mechanické předčištění. V případě naplnění retenční nádrže a pokračování vyšších přítoků bude z nádrže voda odčerpávána průběžně větším čerpadlem potrubím nerez DN 300 do obtoku ČOV DN 400. Akumulační prostor retenční nádrže je cca 240 m3. Na konci nádrže je v horní části umístěna nerezová klapka pro proplachování zdrže vodou napouštěnou z přípojky vody. Část nádrže nad vyplachovací klapkou je opět půdorysně umístěna mimo zděnou nadzemní část budovy.
Nadzemní část budovy tvoří zděná budova s obloukovou střechou o půdorysu 11,55 x 6,9 m. Vnitřek budovy tvoří jedna velká místnost, ve které je umístěno zvedací zařízení pro česlicový koš a čerpadla retenční nádrže, strojní zařízení mechanického předčištění Huber- strojní česle, lapák a pračka písku, nátokový a obtokový železobetonový žlab DN 400 a rozdělovači objekt s přelivnými hranami pro rozdělení nátoku na obě biologické jednotky. Na vstupním potrubí strojních česlí je umístěno nožové šoupátko DN 300.Vytěžený písek a shrabky budou shromažďovány do samostatných kontejnerů.

4.2 Biologická část
4.2.1 Aktivační nádrže s vestavěnou dosazovací nádrží

Z rozdělovacího objektu za mechanickým předčištěním natékají gravitačně odpadní vody do dvou biologických jednotek - aktivačních částí. Jsou to železobetonové kruhové nádrže o vnitřním průměru 19,2 m a hloubce 5,9 m (hl. vody 4,7m), která jsou zapuštěny pod úroveň terénu. Nádrže jsou přemostěny žárově pozinkovanými obslužnými mosty. Na tomto mostě je zavěšeno v obou nádržích vlastní technologické zařízení - kuželová dosazovací nádrž OMS Simplex o průměru 9,5 m ze slitiny AlMg3 Spodní část kužele je seříznuta a obrácena dnem vzhůru. Dosazovací nádrž je ve spodní části propojena s aktivací shybkou, která je vyvedena do uklidňovacího válce ve středovém objektu dosazovací nádrže. Odpadní voda proudí s aktivační části do dosazovací nádrže shybkou směrem nahoru do uklidňovacího válce a odtud se rovnoměrně usazuje v celém objemu dosazovací nádrže. V dosazovací nádrži je osazena násoska pro čerpání kalu. Kal je nasáván do čerpací jímky zavěšené v horní části dosazovací nádrže pod obslužným mostem. Odtud je čerpán jako vratný zpět do aktivace 2 Čerpadly Hidrostal nebo jako přebytečný do kalojemu dalším čerpadlem Hidrostal. Čistá voda je stahována 4 výklopnými trubkami umístěnými pod hladinou vody do středového objektu a odtud gravitačně odtéká z čistírny. Každá aktivační nádrž je provzdušňována jemnobublinnými aeračními elementy OMS v počtu 48 kusů o délce 2,0 m, které jsou umístěny na 4 nerezových konstrukcích, vytahovatelných ručním vrátkem. Přívod vzduchuje z kruhového potrubí z PE 110. Vzduch je přiváděn společným potrubím ze tří dmychadel ROBOX z dmychámy v provozní budově. Přívodní potrubí je z PE 160. Aktivační nádrže jsou promíchávány míchadlem MEZ AT MIX. Míchadlo je osazeno na nerezovém sloupu, který slouží zároveň jako vodící profil při jeho vytahování. Tento sloup je možné natáčet se současným zafixováním poloh. Tím je umožněno přesné nastavení míchadla do potřebného směru. Na horní části sloupu je osazen ruční vrátek.

4.3 Kalojemy
Aerobně stabilizovaný přebytečný kal je přečerpáván ponorným kalovým čerpadlem Hidrostal zobou dosazovacích nádrží do kalojemu 1. Oba kalojemy jsou otevřené železobetonové nádrže o vnitřním průměru 7 m a průměrné hloubce 5 m. Mezi kalojemy je umístěna armaturní komora o vnitřních rozměrech 5 x 4,6m. Horní líc i dno kalojemu a armaturní komory jsou ve stejné úrovni. Vstup do armaturní komory je dveřmi z přední strany komory.
Armaturní komora se skládá z nadzemní části, kde jsou umístěna 2 dmychadla ROBOX pro provzdušňování kalojemů a ze suterénu, kde jsou umístěna kalová čerpadla. Vlastní provzdušňování je umožněno pomocí 36 ks středobublinných provzdušňovačů Fortex v každém kalojemu. V suterénu komory je umístěno suché čerpadlo Hidrostal pro přečerpávání kalu z kalojemu 1 do kalojemu 2. Sací potrubí je PE 110, výtlak PE 75, na sání jsou umístěno uzavírací nožové šoupátko. Dále je v armaturní komoře umístěno vřetenové kalové čerpadlo Mono pro výtlak kalu na odstředivku z obou kalojemů. Sací potrubí i výtlaky jsou PE 75.
Armaturní komora je vystrojena potrubím PE 90 pro stahování kalové vody do vnitřní kanalizace a odtud zpět do čerpací stanice. Kalová vody je stahována pomocí posuvného trychtýřku na vodící nerezové konstrukci v každém kalojemu ovládaným vrátkem. Dále je z armaturní komory vyvedeno potrubí PE 110 pro případné připojení fekálního vozu.

4.4 Provozní budova
Jedná se o zděnou budovu s obloukovou střechou o půdorysu 25,25 x 8,7 m. Budova se skládá z dílny, místnosti dmychárny se 3 dmychadly ROBOX pro obě aktivace, vstupní předsíně, čisté a špinavé šatny, sociálu, místnosti obsluhy-velínu, ve kterém jsou umístěny rozvaděče čistírny se systémem řízení, dále pak z místnosti odvodnění kalu s odstředivkou a chemickým hospodářstvím pro odstředivku i srážení fosforu. Budova má samostatné vstupy do dílny, části pro obsluhu, dmychárny a do místnosti odvodnění kalu. Vedle místnosti odvodnění kalu na budovu navazuje přístřešek pro kontejnery na odvodněný kal.

4.5 Systémy měření, kontroly a sběru dat
4.5.1 Kyslíkové měřící a regulační přístroje a O2 sondy

Řídící jednotky provozu dmychadel pro obě aktivační nádrže jsou umístěny v technologickém rozvaděči DT1. Použito je zařízení Oxi 296 firmy WTW. Přebírají údaje kyslíkových měřících sond umístěných na zábradlí obslužných mostů obou aktivačních nádrží (měřící článek TriOxmatic 690 firmy WTW) ozn. QIC 2 a QIC 3. Ukazují na displeji hodnoty koncentrace 02 a teploty v obou aktivacích a předávají signály pro vypínání a zapínání dmychadel. Tyto signály jsou také přebírány systémem řízení. Pro správnou funkci musí být řídící jednotky se sondami kalibrovány.

4.5.2. Snímání hladiny v čerpací stanici
V čerpací stanici je umístěno ultrazvukové čidlo NIVELCO SPA-380-4 Easy TREK ozn. LIC 1 pro snímání výšky hladiny. Zobrazuje výšku hladiny a současně je údaj o hladině přebírán systémem řízení.

4.5.3. Indukční průtokoměr na výtlaku do obtoku retenční nádrže
Na výtlaku do obtoku z retenční nádrže je umístěn indukční průtokoměr ELA MQI SMART DN 300, ozn. FIQ 6. Nad výtlačným potrubím v místnosti mechanického předčištění je na stěně umístěna řídící jednotka. Na jeho displeji je zobrazován okamžitý průtok, celkový průtok a celkové doba provozu jednotky. Údaje jsou přebírány systémem řízení.

4.5.4. Indukční průtokoměr přebytečného kalu
V místnosti odvodnění kalu je na výtlaku na odstředivku umístěn indukční průtokoměr Flomag DN 50. V blízkosti je na stěně umístěna řídící jednotka. Na jeho displeji je zobrazován okamžitý průtok, celkový průtok a celkové doba provozu jednotky. Údaje jsou přebírány systémem řízení.

4.5.5 Měrný objekt
Průtok je měřen v Parshallově žlabu P3 umístěném v měrné šachtě za biologickými jednotkami. Nad měrným žlabem je umístěno ultrazvukové čidlo ELA, ozn. FIQ 7 na snímání množství proteklé vody. Řídící jednotka ELA MQU 99 SMART je osazena ve velínu provozní budovy. Na jeho displeji je zobrazován okamžitý průtok, výška vody, celkový průtok a celkové doba provozu jednotky. Údaje jsou přebírány systémem řízení.
Obsluha čistírny bude pravidelně zapisovat množství odtékající vody z ČOV. Obsluha je povinna udržovat žlab v čistotě, pravidelně jej a měřící sondu čistit, tak jako přístupové cesty k němu. Pro odběr vzorků je součástí výbavy ČOV přenosné odběrné zařízení s možností odběru 24 hodinového směsného vzorku, které se v případě potřeby umístí k měrnému objektu.

4.5.6 Rozvaděče a systém řízení
Rozvaděče jsou osazeny ve velínu provozní budovy. Na dveřích rozvaděče jsou umístěny řídící jednotky kyslíkové sondy. Řízení technologie čistírny odpadních vod zabezpečuje řídicí systém AmiT umístěný v rozvaděči DT1 napojený na počítač. Okamžitý
přehled o stavu řízené technologie poskytuje zobrazení v softwaru PC. Pomocí PC se také provádí změny regulačních parametrů řídicího systému.
K rozvaděči řídicího systému je připojen GSM modem AmiT pro hlášení poruch na určená telefonní čísla provozovatele a GSM/GRSP modem AmiT pro přijímání zpráv z ČS 1- 5 na kanalizaci.
Ovládání systému je popsáno v samostatné příloze č. 10.7 - Návod k obsluze a ovládání řídicího systému AmiT.

4.5.7 Vyústní objekt
Objekt je navržený jako jednobřežní zpevněný dlažbou z lomového kamene do betonového lože. Rozsah opevnění je 2,2 m proti toku od osy vyústění potrubí a 2,2 m po toku. Svislá výška opevnění na obou březích je až k břehové hraně od vrcholu vyústěného potrubí. Opevnění je opřeno do dna řeky těžkým kamenným záhozem. Na výustním potrubí DN 400 objektu VO 1A je osazena zpětná klapka.

5. Popis napojené kanalizace

Veškerá kanalizace je provedena z kameninových trub uložených do betonového sedla.

Stoka A je vedena od šachty Š4.2 v areálu ČOV po příjezdné komunikaci k ČOV až do ulice Olšinky, kterou vede do Hlučínské ulice (krajské silnice 1/56). Po té je vedena od šachty AI9 téměř přes celé město dále ulicí Opavskou stále po silnici 1/56 a končí v šachtě A80 nedaleko mateřské školky. Sběrač A je rozdělen na dvě části šachtou A35 a poblíž šachty je umístěna čerpací stanice ČS 5, která přečerpává vody ze sběrače A-části 2 do sběrače A- části 1.Délka stok v povodí A je cca 13,1 km a 4,7 km přípojek.

Čerpací stanice ČS 5 se nachází na křižovatce ulic Hlučínská a Školní, před vstupem do domu č.p. 65. Nátokové potrubí DN 250 je vedeno od šachty A35a na stoce A, výtlak V5 přečerpává odpadní vody do šachty A151 na stoce A5.

Čerpací stanice ČS 4 se nachází na severozápadním konci ul. Skřivánci u domu č.p. 143b. Odvádí odpadní vody z domů v této ulici, které do ní přitékají stokou AI5 a jsou výtlakem V4 tlakově dopraveny do šachty A36 na sběrači „A“.

Stoka B je vedena od objektu čerpací stanice odpadních vod ČS 3 umístěné v nejnižším místě povodí v místní komunikaci na ul. Nábřežní. Končí v ulici Luční v šachtě B18. Navazující stoky jsou položeny B1 v bezejmenné uličce mezi zahradami a pokračuje dále do ulice Kašpara Peterka, kde je navrženo vyvložkování původní stoky, B2 v ulici Hraniční, B3 v ulici Čemenka, B4 v ulici Luční a B4.1 v ulici Zahradní. Délka stok v povodí B je cca 1,2 km a 0,4 km přípojek.

Čerpací stanice ČS 3 se nachází na severovýchodním konci ul. Nábřežní (u potoka Štěpánka). ČS 3 odvádí splaškové vody z celého povodí „B“.

Povodí stoky C zahrnuje oblast západně od ulice Nádražní až po západní okraj města a část ulice Opavská, Bezručova a Nábřežní. Kmenová stoka C odvádí splaškové vody do čerpací stanici ČS2, která přečerpává splaškové odpadní vody výtlakem V2 do kmenové stoky povodí „A“, kde budou splaškové vody odváděny gravitačně na ČOV Kravaře.

Kmenová stoka „C“ je vedena v ul. Novodvorské a Nábřežní směrem ke křižovatce s ulicí Tyršovou, kde východně od křižovatky je umístěna čerpací stanice čs2 (v ulici Nábřežní). Délka stok v povodí C je cca 8,0 km a 2,8 km přípojek.

Čerpací stanice ČS 2 se nachází na jihozápadním konci ul. Nábřežní (u p. č. 48).

Objekt je umístěný vedle místní komunikaci v nezpevněném terénu.

Povodí stoky D - stoky jsou vedené v krajských, místních zpevněných a nezpevněných komunikacích a nezpevněných případně travnatých plochách v obci. Délka stok v povodí D je cca 1,7 km a 0,5 km přípojek.

Čerpací stanice ČS 1 se nachází v místní části Dvořisko poblíž mostu přes řeku Opavu

Při této příležitosti opětovně vyzýváme všechny vlastníky nemovitostí, kteří zatím nejsou připojeni k nové splaškové kanalizační síti, aby tak neprodleně učinili.
 

Výstavba ČOV
4179_cov_12 4180_cov_1 4181_cov_2 4182_cov_3 4183_cov_4 4184_cov_5
4185_cov_6 4186_cov_7 4187_cov_8 4188_cov_9 4189_cov_10 4190_cov_11