Obsah

Architektura zámku

Dnešní podoba kravařského zámku pochází z doby vrcholně barokní přestavby v l. 1721 – 28. Projektant není znám, dle kvality stavby se však patrně jednalo o předního architekta na vídeňském dvoře, buď Fischera z Erlachu či Johanna Lukase von Hildebrandt. Přestavbu realizoval zednický mistr Georg Gabriel Gans z Krnova.

Výsledkem jeho práce je čtyřkřídlá budova se suterénem a vnitřním obdélným nádvořím s arkádovou lodžií. Zámek byl důsledně koncipován na podélnou osu, v níž jsou umístěny obě dominanty stavby – střední rizalit v průčelním křídle a oválný rizalit v parkovém průčelí, který tvoří kapli, zasvěcenou archandělu Michaelovi. Napravo a nalevo od ní vystupují dvě stejně vysoké čtyřboké věžice s lucernou, které ukrývají točité schodiště. Kaple zůstala jako jediná ušetřena ničivého požáru, takže můžeme dodnes obdivovat její bohatou výzdobu, dokončenou roku 1730. Iluzivní stropní freska Nanebevzetí Panny Marie s mnoha svatými a s alegorickými výjevy čtyř světadílů je dílem významného představitele barokní nástěnné malby na Moravě a ve Slezsku F.Ř.I. Ecksteina. Oltář s výzdobou včetně hebrejského nápisu JAHVE v Božím oku nad obrazem „Pád andělů“ vytvořil opavský sochař Jan Jiří Lehner.

Jedny z posledních stavebních úprav se uskutečnily za hraběnky Eufémie Renardové, rozené Rudzinské z Rudna (Polsko), která vlastnila kravařské panství v letech 1844 - 53. Hraběnka nechala zhotovit nad vstupním rizalitem mansardovou střechu, zřídila knihovnu a chodby zámku v patře vyzdobila mozaikovou dlažbou. Na jedné z nich, nacházející se na vrchní podestě zámeckého schodiště, jsou vyobrazeny erby Renardů a Rudzinských.