Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Město Kravaře
MěstoKravaře
město plné života

Augustin Kaluža

Augustin Kaluža (1776-1836)

Psal se též Kaluza a jeho jménem je pojmenována i jedna z ulic v Kravařích - Koutech. Narodil se v Koutech dne 28. 8. 1776 v rodině obchodníka s dobytkem. Jak později sám vzpomíná, do svých devíti let hovořil jen moravsky. Německy se naučil teprve na základní škole v Hrabyni a později se zdokonaloval na gymnáziu v Hlubčicích. V letech 1792 - 98 studoval teologii ve Vratislavi a poté vyučoval a vychovával mnoho let děti v rodině hraběte Sedlnitzkého. V roce 1811 byl jmenován profesorem přírodopisu na katolickém gymnáziu ve Vratislavi a zde působil až do roku 1818.

Jako gymnaziální profesor a přírodovědec se aktivně účastnil vědeckého života. Byl členem společnosti pro vlasteneckou kulturu. V roce 1818, znechucen pedagogickou prací na gymnáziu, která mu nepomohla zajistit potřebné prostředky k vědecké práci, se rozhodl na přímluvu rodiny Sedlnitzkých přijmout místo faráře v jejich vesnici Nassiedel v glubčickém okrese. Povinnosti faráře byly zcela novým druhem činnosti, které se věnoval s pro něj typickým nasazením. Vykonával práci kněžskou, ale také zveleboval zemědělský majetek farnosti a pečlivě studoval právní předpisy, závazné v jeho nové profesi.

Největší Kalužova vášeň - přírodní vědy - se asi v této době dostala na vedlejší kolej. Nemáme totiž žádné zprávy o tom, že zde v této činnosti pokračoval. Přestože Augustin Kaluža přesídlil do glubčického okresu nezapomněl na své rodiště na Ratibořsku. Poslední velkou službu prokázal Hlučínsku v roce 1826 při nucené dražbě své rodné vesnice Kouty. V době dražby se mu podařilo vykoupit pro vesnici ohrožený statek a byl obyvatelům nápomocný při snahách o získání úvěrů. Díky jeho energickému jednání se zachoval v Koutech selský stav, což se nepodařilo v nedalekých Kravařích, kde prakticky přestal existovat.

Kaluža zemřel v noci z 3. na 4. prosince 1836 pravděpodobně na nákazu cholery, která vypukla v okolí na podzim toho roku.

V paměti lidí si zajistil trvalou památku nejen jako obětavý kněz, ale také svou dobročinností. Ze své pozůstalosti nechal zřídit dvě stipendia ve výši 1 000 tolarů pro gymnázium v Glubčicích. Tato stipendia byla odrazem Kalužova humanismu a patriotismu. Vyhradil si právo, aby tyto prostředky byly přiděleny pouze "pilným, dobře vychovaným, leč chudým gymnazistům". Příbuzní a mladíci z Kout měli přednost před jinými pouze tehdy, jestliže měli "výše uvedené klady". Kromě toho testátor zřídil stipendium pro studenty katolické teologie ve Vratislavi a uhradil poplatek za jedno lůžko v nemocnici milosrdných bratří v Prudniku.

Augustin Kaluža miloval přírodu a byl jejím velkým znalcem. Napsal několik stěžejních prací o slezské fauně a mineralogii a patří k jedněm ze zakladatelů moderních evropských přírodních věd. Zvláště velkou pozornost věnoval slezským ptákům, minerálům, rybám a plžům. Během svého působení na vratislavském gymnáziu rozšířil rovněž tamní herbářové sbírky i sbírku zoologickou a mineralogickou. Prováděl též barometrická měření.

Tiskem vydal pět větších přírodopisných děl

  • Ornithologia Silesia oder Kurzer Leitfaden zum Gebrauche beim Unterricht die schlesischen Vögel. Breslau 1814
  • Kurze Beschreibung der schlesischen Säugethiere. Breslau 1815
  • Uebersicht der Mineralien Schlesiens und Glatz nebst ihren Fundorten und vielen neuen Höhenmesungen auf 4 Karten dargestellt. Breslau 1818
  • Systematische Beschreibung der Schlesischen Amphybien und Fische. Breslau 1815.

Město

Kalendář

Po Út St Čt So Ne

Aktuální počasí

dnes, pondělí 4. 11. 2024
zataženo 8 °C 2 °C
úterý 5. 11. jasno 11/2 °C
středa 6. 11. zataženo 10/4 °C
čtvrtek 7. 11. zataženo 11/4 °C

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:8
DNES:1376
TÝDEN:1376
CELKEM:2704644

paticka-text paticka-dekorace

Interaktivní mapa