Obsah

Historie Kravař

Poprvé byly Kravaře písemně doloženy v roce 1224. Obec Kouty, dnes městská část Kravař, se poprvé zmiňuje roku 1238 a třetí městská část, Dvořisko, až ve 2. polovině 18. století.

Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové slavného rodu Benešoviců (původem z Benešova u Prahy), kteří se označovali ve svém šlechtickém přídomku jako "páni z Kravař". Tento rod patřil od 13. do 15. století k nejbohatším na Moravě, vlastnil také například Helfštýn, Fulnek, Starý Jičín, Plumlov a Strážnici. Z jejich erbu mají Kravaře odvozen svůj městský znak - zavinutou střelu. Benešovičtí si zde ve 2. polovině 13. stol. vystavěli tvrz. Jejím posledním majitelem z tohoto mocného šlechtického rodu se stal Petr Strážnický z Kravař, který byl roku 1420 donucen v důsledku svého husitského přesvědčení rodové sídlo prodat.

Za dalšího významného vlastníka kravařského panství můžeme považovat polského šlechtice a lékaře Michala Sendivoje ze Skorska, který jej obdržel za třicetileté války v roce 1630, a to díky úzkým kontaktům s císařským dvorem, na kterém působil za vlády Rudolfa II. jako alchymista. Sendivojova dcera Veronika se po otcově smrti roku 1636 provdala za Jakuba svobodného pána Eichendorffa, a právě s rodem Eichendorffů začala další důležitá etapa kravařského panství. V letech 1721 - 28 si totiž Jan Rudolf Eichendorff nechal svůj zámek (na místě bývalé tvrze) přestavět v duchu vrcholného baroka v hildebrandtském stylu (autor díla pocházel pravděpodobně z okruhu významných vídeňských architektů), a v této podobě jej můžeme obdivovat dodnes, i přes ničivý požár, který zámek postihl roku 1937. Rod Eichendorffů vlastnil kravařské sídlo do roku 1782, kdy jej pro značné dluhy prodal. Poté se zde rychle střídali nepříliš významní majitelé.

V roce 1742 prohrála rakouská císařovna Marie Terezie válku o Slezsko, a tudíž i o Kravaře a Kouty, které byly spolu s celým Hlučínskem postoupeny Prusku. Dvořisko, které leží už "za vodou" (Hlučín-sko má přirozenou historickou hranici v řece Opavě), zůstalo Rakousku. Zpět k tehdejšímu Českoslo-vensku bylo území Hlučínska připojeno až roku 1920. Po dobu nacistické okupace se stalo opět sou-částí německé říše.
Milníkem v novodobých kravařských dějinách je rok 1960, kdy se po připojení sousedních obcí Kouty a Dvořisko staly Kravaře městem. Od roku 2003 pak vykonává jako obec s rozšířenou působností správu devíti obcí - Bolatic, Chuchelné, Kobeřic, Kravař, Rohova, Strahovic, Sudic, Štěpánkovic a Třebomi.


#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#



Vytvořeno: 22. 1. 2018
Poslední aktualizace: 22. 1. 2018 10:09
Autor: Správce Webu

nahoru

Mistr Pavel z Kravař

O životě a původu tohoto husitského kazatele nemáme mnoho zpráv. Pocházel zřejmě z nemajetných poměrů, jinak by mu nepromíjeli studijní taxy při závěrečných zkouškách na pařížské filozofické fakultě v roce 1415, kde dosáhl hodnosti mistra světských věd.

Do Paříže nepřišel přímo, ale oklikou přes jinou slavnou francouzskou středověkou univerzitu v Montpellier, kde zhruba jako dvacetiletý studoval od let 1411 - 12 medicínu a dosáhl hodnosti bakaláře lékařství. V květnu 1416 nacházíme však již M. Pavla z Kravař mezi členy profesorského sboru Karlovy univerzity v Praze. Zde se seznámil s Husovými myšlenkami, které horlivě propagoval až do své tragické smrti.

V Praze však pobyl jen do roku 1421. Odešel do Polska jako osobní lékař krále Vladislava Jagiely. V Polsku žil až do roku 1433. V témže roce se přes Prahu za neznámých okolností vydal do Skotska, aby zde propagoval husitskou víru. Politická situace ve Skotsku však již v té době byla vzdálena jakémukoliv reformnímu hnutí, takže v univerzitním městě Saint Andrews jej 13. července 1433 upálili jako nebezpečného kacíře a "viklefistu".

Za svého pobytu v Praze napsal M. Pavel v roce 1420 spis nazvaný Anatomia Antichristi, obsahující vášnivou obhajobu husitsví, který byl však tiskem vydán až o sto let později ve Štrasburgu. V něm autor, s největší pravděpodobností kravařský rodák, ostře vystupuje proti papeži, původci protihusitských vyhlazovacích tažení. Papeže považuje za předního antikrista. Památka M. Pavla z Kravař přetrvala ve Skotsku do dnešních dnů, o čemž svědčí množství prací věnovaných jeho životu a myšlenkám.

V malém skotském městečku St. Andrews (svatý Ondřej) na pobřeží Severního moře je ve dlažbě tržiště křížem označeno místo, kde dříve stával městský kříž, u kterého byl vyslanec českých husitů Pavel z Kravař upálen. Městečko bylo v té době hlavním církevním střediskem Skotska. Katedrála, ve které Pavla z Kravař (Paul Graw - tak je znám ve Skotsku) odsoudili, byla pravděpodobně největší v zemi. Dnes, po pěti a půl stoletích, zůstala z katedrály malebná rozvalina a St. Andrews se změnilo v klidné přímořské městečko se starodávnou univerzitou a světoznámým golfovým hřištěm.