Michal Sendivoj ze Skorska

Michal Sendivoj ze Skorska (1566-1636)

Pocházel z rodiny zchudlého polského šlechtice, který vlastnil malý statek v okolí Krakova. V Krakově také Michal Sendivoj studoval na tamní univerzitě a zde se seznámil s pracemi předních evropských alchymistů. Také jej nadchla jejich snaha najít kámen mudrců a symbol bohatství - zlato.

Po studijních pobytech v Itálii, Německu a Rakousku začal v roce 1595 svou kariéru alchymisty na pražském dvoře císaře Rudolfa II., známého přívržence vědy a umění a též známého podivína. Zde působil několik let a jako dvorní alchymista a lékař si vysloužil uznání samotného císaře, který mu roku 1598 udělil titul dvorního rady. V Čechách zůstal až do roku 1604. Později se toulal po různých knížecích dvorech v Ně-mecku a Polsku, až v roce 1620 zakotvil ve Vídni na dvoře císaře Ferdinanda II. Úzké kontakty s císařem mu umožnily v roce 1630 získat darem propadlé kravařské panství v hodnotě 18 000 tolarů. Šlo o zkonfiskovaný majetek Kašpara Macáka z Ottenburku, který za dánskomansfeldského vpádu na Opavsko v letech 1626 - 27 intenzívně podporoval tuto protihabsburskou frontu. Sendivoj žil v Kravařích do roku 1636, kdy ze-mřel. Kde je pochován, nevíme. Kravařský majetek připadl jeho jediné dceři Marii Veronice, která se provdala za Jakuba z Eichendorffu.

Z dochovaných zpráv víme, že Michal Sendivoj nežil v Kravařích příliš poklidně, neboť šlo o osobu velmi hádavou, která vedla časté majetkové spory se svými sousedy. Ostatně již v minulosti byl stíhán za různé majetkové delikty, jak to u lidí jeho typu bývalo mnohdy zvykem.

Sendivoj napsal pět latinských traktátů s alchymistickým obsahem, které v průběhu 17. a 18. století vyšly více jak 150 krát v různých nakladatelstvích Evropy. Romantický polský spisovatel Józef Bogdan Dziekonski vydal v roce 1838 román s prostým názvem Sendziwoj, věnovaný životu tohoto polského alchymisty. Pro čtenáře našeho věku je to již ale dosti nudné a rozvláčné čtení. Závěrečná část románu se odehrává v Kravařích, které jsou zasazeny, v duchu tehdejšího romantismu, do údolí obklopeného vysokými horami.

Práce Michala Sendivoje

• Tractatus de lapide philosophorum (Novum lumen chymicum). Praha 1604
• Parabola, seu aesigima philosophicum. Praha 1604
• Processus super centrum universi, seu Sal centrale. Paris 1608.
• Dialogus Mercurii alchymistae et natura. Köln 1607.
• Tractatus de sulphure. Strassbourg 1613.